Vítejte na stránkách modelářů z Kardašovy Řečice. V několika sekcích se Vám snažíme přiblížit informace o naší činnosti. Pod tímto textem jsou umísťovány aktuální články, které po nějaké době přecházejí do jednotlivých sekcí navigace umístěné vlevo. Pokud tedy máte dojem, že jste "něco viděli a už to tu není", nebude to pravda, jen musíte rozkliknout menu navigace a pohledat. Najdete zde i informace o činnosti kroužků, které se věnují dětem z našeho města, najdete zde i odkazy na videa z našich akcí a samozřejmě fotogalerii. Maličká rada na závěr úvodního povídání: Pokud Vám nevyhovuje velikost zobrazení zkuste podržet klávesu CTRL a současně pootočit kolečkem na myši...směr pootočení bude jasný hned.
Kapr v luftě - proč a jak?
Následující řádky jsou zčásti pozvánkou, zčásti ohlédnutím a zčásti vysvětlením proč a jak se vše kolem této akce činí. Pojďte tedy přečíst pár řádek, které považujeme za nutné na úvod letošní modelářské sezony napsat a předložit jak pilotům - modelářům. tak i potencionálním návstěvníkům naší akce.
Tradice Kapra v luftě vznikla před lety na skromné ploše bývalého letiště, které jsme museli opustit, protože majitele domu na okraji pozemku jsme prý nebývale rušili naším mnohdy neumělým počínáním. Nicméně je třeba říci, že na chalupu ani na hlavu mu nikdo nespadl, ikdyž jeho počínání se zdálo být důkazem opaku. Rušili jsme ho naší přítomností ve vzdálenosti dvou set metrů od leho latifundií. Snad i trocha hluku mu vadilo, snad proto že neslyšel dokonale zvuk svého zahradního stroje určeného k pokosu trávy. Ale to je pryč a vyřešené. Vraťme se ke Kaprovi v luftě. Poprvé jsme se sešli v počtu pár lidí pod protrženou plachtou chránící nás před nebývale vydatným deštěm. Tenkrát nás navštívil Štěpán Škorpil, zdatný to vrtulníkář a dělal nám tu "zahraniční účast", aby bylo něco zajímavého z jiné modelářské kuchyně. Vydařilo se to a my navázali další rok s větší akcí a tak rok od roku dál a dál. Vlastně do dnešní podoby, kdy naši akci považujeme za pohodové setkání modelářů všech kategorií, tedy všech těch, které nesvázala byrokracie, tolik typická pro všeliké počínání na půdě Evropy, či snad ještě víc naší republiky. Nemá cenu se bavit o tom, jak důležitá je vzdálenost diváků od letecké plochy, jak má vypadat letový program dne a kolik úředníků znalých všehomíra je potřeba pro zdárný průběh dne s modely krapítek většími, než ty které toto martýrium nepotřebují.
Snažili jsme se vždy o maximální bezpečnost, současně o pohodu, aby námi organizovaný den nebyl svázán přeorganizovaností, která je nutná na akcích daleko většího typu a k jejímž ambicím nemíříme. Snad z důvodu zachování té pohody, klidu a normálnosti. Obdivujeme kluky, kteří se pustí do monstr podniků s účastí leteckých komisařů, na přesně odměřených plochách a s organizací směle trumfující letecký provoz letadlové lodě...tam my jít nemůžeme.
Co nás naplňuje a bere? Že se mnohdy po roce potkáme s přáteli z celé republiky, upřímně si podáme ruku při příjezdu, popovídáme, zalítáme si, obdivujeme umění každého účastníka. Za nezbytné považujeme i ta večerní posezení, plná legrace a drobného osobního "štengrování". Nikdo z nás (aspoň si to myslím) není zvědavý na hluboce oduševnělé úvahy o tom proč ten či onen má motor o výkonu 3,758 HP a ten druhý, byť má ten samý motor a ten má výkon 3,759 HP a jak že to je možné. Je téměř (vlastně ne téměř) legrační sledovat některý tyto vědátory, kteří po minutové analýze přesně znají důvody této skutečnosti a umí přidat i nějaké chytré řešení této nepodstatné situace. Nechci říct, že se zbavujeme odborné modelářské diskuse, vůbec ne! Ale věnujeme se takové, která má smysl a účel pro další poznání a vývoj našeho koníčka.
S kým jsme si mimořádně "kápli do noty" je parta našich kamarádů z VÚVL - Výzkumného ústavu valašského letectva. Proč? Pro jejich normálnost, která někomu může připadat nenormální, ale záleží na úhlu pohledu a přístupu k jejich blbinkám a k jejich rozdání pohody hned po příjezdu. Pominu to, že vždy zaberou ten nejlepší plac a dlouho po zahájení sobotního programu je ještě slyšet bohatýrské chrápání z něktrých příbytků libovolného tvaru a pevnosti. Za což snad může malinko pravidelná páteční diskuse nad modelářským koníčkem a nad drby, které neodmyslitelně patří na tuto scénu. Máme rádi jejich přístup, jejich vystoupení, které zdajíc se snadné, vůbec snadné není, byť se tak všichni tváří. Kdo držel v rukách modelářskou vysílačku tak ví...No a prvek, který je ryze přízemní a veskrze veselý přibyl v jejich podání před dvěma lety a přinesl hodně vzruchu do tábořiště modelářů. Do jejich stanů, přístřešků, bydlíků, kufrů a já nevím kde ještě se spí a nechá spát. Došlo na hodnocení "odborné" komise jak kdo nocuje a jaký je schopen kolem sebe udělat chlívek. Vůvláci k tomu přistpupili způsobem jim vlastním, stanovili kategorie, stanovili komisi (jak jinak než úplatnou) a nekompromisně obešli všechny. První rok bylo snad největší legrací sledovat výrazy bydlícího modeláře, kterému se "bývákem" prohnalo patnáct členů komise a i kdyby měl vše jako klícku, po jejich průchodu to logicky dopadlo jinak. Nesmím zapomenout i na sobotní, zcela bážnou diskusi několika modelářů večer u ohně, kdože je větší prase. To je skoro na smích plný slz. Druhý rok bylo znát, že v táboře účastníků je komise již očekávána. Tu a tam se na dveřích bydlíku ledabyle houpaly klobásy, tu sklenka "vody z Valašska". Komise byla opět nekompromisní, na závěr dne vyhlásila víteze a náležitě jej odměnila.
To jsou střípky od nás organizujících modelářů. Vězte, že jsme na našeho koníčka náležitě pyšní, že rádi uvidíme každého modeláře a jej jedno zda s metrovým modelem či třímetrovým. Stejně tak rádi uvidíme každého diváka, kterého naše počínaní na obloze či na zemi zajímá a přijde s námi strávit pohodové odpoledne či celý den. Když se bude dařit a to především finančně, pozveme i další modeláře, kteří svými stroji a svým leteckým uměním zpestří celý den a to nejen divákům.
Tak slibujeme!! 
